Obchodní závazkové vztahy

0

– Obchodní Zákon upravuje jen některé otázky, které občanský zákoník neobsahuje

  • obecná část zákoníku – platí pro všechny smlouvy
  • zvláštní část zákoníku – přesně pojmenované různé smlouvy a jejich konkrétní upravení

– v §263 jsou uvedeny paragrafy kogentní

závazek = závazek je vztah mezi min. 2 subjekty, který je tvořen vzájemnými právy a povinnostmi (nemateriální povaha)

smlouva = smlouva je písemné zachycení závazku (materiální povaha) – 2 strany smlouvy: nabízející a přijímající

Obchodní závazkové vztahy: – sleduje se povaha subjektu a obsah smlouvy

  • relativní (§261 odst.1,2) – určitý právní vztah, který je za určitých okolností podroben obchodnímu právu (např. kupní smlouva) – 2 podnikatelé jako subjekty vztahu a obsah smlouvy se musí týkat jejich podnikatelské činnosti (pokud nesplňuje tyto podmínky, není to obchodní vztah, ale občanský vztah) – odst. 2 = stačí, aby podnikatel byl na 1 straně, ale druhá strana musí být stát nebo územní jednotka a obsahem musí být zabezpečení veřejných potřeb
  • absolutní (§261 odst.3) – skupiny závazkových vztahů (a,b,c)= typy vztahů, které jsou vždy upraveny v obchodním zákoníku (nikdy se nemohou řídit občanským zákoníkem) – (d) obchodní zákoník přesně vymezuje smlouvy, které jsou v něm upraveny
  • fakultativní (§262) – pokud není vztah absolutní a vyhovuje stranám obchodní zákoník více, než občanský a strany se na tom tak samy dohodnou – dohoda vždy písemná, jinak neexistuje (např. autobazary)
  • absolutní neobchody (§261 odst.7) – smlouva, která není podrobena obchodnímu zákoníku (např. pojistná smlouva)

Smlouva:

  • pojmenovaná – upravená v obchodním zákoníku (např. kupní, smlouva o dílo, mandátní, o kontrolní činnosti. . . . .)
  • nepojmenovaná – subjekty si ji mohou dohodnout, jak sami chtějí (např. leasingová smlouva, úvěrová, )
  • přípravná (§270) – strany si dohodnou pouze část smlouvy a zbytek si určí později sami, nebo soud nebo ve smlouvě konkrétně určená osoba (např: kupní smlouva – cena za produkt se určí až později např. soudním posudkem nebo i sousedem,. . . . .) – pokud konkrétně zvolená osoba odmítne později smlouvu doplnit, soud přikáže doplnění smlouvy i proti vůli této osoby
  • smlouva o smlouvě budoucí (§289) – v budoucnosti v určitém termínu se uzavře nějaká smlouva – jde o vzájemný závazek obou stran smlouvu v termínu uzavřít, není smlouvou samotnou (např. dědic nabude v budoucnu auto, ale kamarád dědice ho chce koupit – vznikne mezi nimi smlouva o smlouvě budoucí, že až dědic auto nabude, prodá ho – uzavření budoucí kupní smlouvy) – pokud 1 ze stran poruší povinnost smlouvu v budoucnu uzavřít, soud přikáže uzavření smlouvy i proti vůli této strany

Uzavření smlouvy:

-prostřednictvím formulářové smlouvy – např. u banky smlouva o poskytnutí úvěru

-adhezní(přístupová – přistoupili jsme na podmínky)  smlouva – ze strany 1 subjektu jsou podmínky dány a nedají se 2. stranou ovlivnit (např. smlouva o přepravě vzniká nástupem do dopravního prostředku, ale předem je zde dán přepravní řád, který 1 strana = pasažér nemůže změnit – buď  s podmínkami souhlasí, nebo ne)

-obchodní veřejná soutěž (§281) – zájemce dá výzvou najevo, že chce uzavřít smlouvu za nějakých podmínek, v nějaké lhůtě a za nějakou částku = soutěžní podmínky; vybízí tak ostatní a žádá o nabídku nějaké smlouvy od ostatních veřejných soutěžitelů – přijímá návrhy smluv (sám pak rozhodne, zda na předložené podmínky přistoupí nebo ne – může všechny nabídnuté smlouvy odmítnout) – sám ale smlouvu nenabízí, pouze zveřejní soutěžní podmínky

-veřejný návrh na uzavření smlouvy (§276) – vyhlášení určité smlouvy bez výzvy na návrhy – sám zájemce nabízí a navrhuje smlouvu – zájemci ji buď přijmou nebo ne, bez změny podmínek ve smlouvě

-závislá – musí tam dojít k plnění nějaké předešlé smlouvy; závislé na předešlé smlouvě

-přípravná – strany se dohodnou na její části, nedovedou ty ostatní části doplnit; uzavřeme, vynecháme a dohodneme se že to doplníme do určitého termínu

-smlouva o smlouvě budoucí viz. výše

Náležitosti:

  • nezbytné = nutné, obligatorní, esenciální – musí být ve smlouvě vždy, jinak je neplatná – určuje je úprava ve zvláštní části zákokna
  • fakultativní – smlouva je může, ale nemusí obsahovat – dovoleno na doplnění je vše, co zákon nezakazuje (např. ve smlouvě o dílo si můžeme stanovit měsíční předkládání výsledků práce)
  • fakultativní předvídané zákonem – „smlouva může obsahovat,. . . . .; strany si mohou sjednat. . . . .“ – zákon z části sjednává bližší podmínky nebo lhůtu plnění (pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, obecně platí lhůta 5 let na plnění závazku)

Forma:

  • písemná – nejčastější, pokud to vyžaduje zákon nebo 1 strana (pokud se tato forma ze zákona nesplní, smlouva je neplatná) – písemnou formu musí mít i změny písemné smlouvy – zásada zachování formy
  • ústní – nepraktické, u soudu neprokazatelná
  • konkludentní = mlčky – jinak než písemně nebo ústně, nějakým gestem (např. distributor nápojů pošle prodejně ceník, doveze pití a za nějaký čas přijde sama od sebe platba od prodejce; uzavření přepravní smlouvy nastoupením do dopravního prostředku; na burze uzavření smlouvy přiklepnutím dané věci; přijede náklaďák vysype písek a odjede, mně přijde faktura a já jí zaplatím)

Vznik závazků

– 3 způsoby:

  • z právních úkonů (čili ze smluv)
  • rozhodnutím orgánu (např. soudu)
  • z objektivní události (povodeň – pojišťovně vzniká závazek)

Je třeba zjistit jakým předpisem se smlouva řídí, Obchodní nebo Občanský zákoník.

1.  relativní obchody – §261 – záleží pouze na okolnostech jestli se bude jednat o obchodní závazkové vztahy; aby to byl relativní obchod – rozhoduje povaha smluvních stran – obě dvě strany podnikatelé, obchodní vztah; pokud jen jeden podnikatel už to není relativní obchod a musíme použít občanský zákoník

2.  absolutní obchody – §261 – určité vztahy budou obchodně právní, nezajímá nás povaha stran, ale práva a povinnosti neboli obsah,

3.  absolutní neobchod – taková smlouva která se nikdy nemůže podřídit OZ; pojistná smlouva

4.  fakultativní obchody – závazkové vztahy,  které nepatří do režimu OZ, ale přesto můžeme tuto úpravu použít, ale pokud to použijeme musíme akceptovat práva která se používají vždy a musí být přítomna

Zajištění závazků:

– obecně zajišťuje plnění závazků stát (vydávání právních norem) a stanovuje sankce za jejich nedodržení a má soustavu orgánů, které vymáhají nedodržování závazků (FÚ, soudy)

– další způsoby, kterými věřitelé můžou snížit riziko, že jim dlužník nezaplatí

a) zástavním právem (§ 117a – v obcho. zákoníku) jinak občanský zákoník

– zástava – věc určená k zajištění pohledávky

– pokud dlužník nezaplatí svůj dluh, může věřitel uspokojit svoji pohledávku právě z této zástavy

– věřiteli tím vzniká právo na cizí věc i když není jejím vlastníkem

– musí být sepsána písemná smlouva

– zástava:

    • movité věci – auto, šperky, umělecká díla, CP
    • nemovité věci (hypotéka) – musí být zápis v katastru nemovitostí

– pokud dlužník nezaplatí, požádá věřitel soud o dražbu a z výnosu je uspokojena jeho pohledávka

b) zadržovacím právem

– jednostranný právní akt

– věřitel může zadržet movitou věc dlužníka, která byl předmětem závazku a kterou má u sebe, dokud dlužník nezaplatí

c) ručením

– ručitel se zavazuje písemným zavázáním, že v případě, že dlužník nezaplatí, zaplatí dluh sám

– ručitelem může být i banka – tzv. bankovní záruka

– musí být sepsána písemná dohoda

– právo výběru ručitele má věřitel a může požadovat i více ručitelů

–    ručitel má právo vymáhat od dlužníka splnění povinnosti (i soudně)

1 – převzetí auta

2 –  splacení části kupní ceny

3 – výzva k doplacení

4 – není odezva na výzvu od prodávajícího

5 – požádání ručitele o platbu

6 – ručitel musí doplatit

7 – kupující zaplatí ručiteli (regres)                                                                                       

regres = regres znamená, že z ručitele se stal věřitel kupujícího, který už nedluží prodávajícímu, ale právě věřiteli

d) zajišťovací převod práva

– nemám peníze na účtu, ani hotovost, ale mám akcie, pokud nesplatím, buď vyplatím akcie, nebo převedu právo na výplatu dividendy

e) smluvní pokutou

– povinnost dlužníka zaplatit určitou částku navíc v případě, že nedodrží své povinnosti

– musí být sjednána písemně a musí být stanovená výše pokuty (částka nebo způsob výpočtu)

– soud může pokutu snížit, pokud je nepřiměřená, nikoli však pod výši škody, která nám vznikla

f) dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

– musí být uzavřena písemně

g) postoupení pohledávky

– změna v osobě věřitele

h) bankovní záruka (§313)

– ručitelem je pouze banka, která si navíc určuje podmínky, za kterých na ručení a plnění závazku přistoupí

– banka vystaví záruční listinu

i) uznání závazku

– uznává, že má nějaký závazek

– např. kupující zaplatil část kupní ceny, část mu ještě zbývá a sám uzná, že prodejci ještě něco dluží (svého dluhu si je vědom, přiznává se k němu) – písemně, ústně (slabá vypovídají hodnota, lze u soudu popřít), konkludentně *

1. není třeba zkoumat, zda vůbec vznikl a existoval nějaký závazek

2. vliv na prokazování u soudu, že závazek existoval

3. vliv na promlčení

– např: dlužník dluží 150 000 Kč za auto – poslaná platba 30 000 Kč + dopis, že posílá 1/5 ceny (= dlužník uznal svůj dluh, je si vědom celku, kterým dává najevo výši dluhu)

– nebo: ve smlouvě sjednány úroky 20 000 Kč, které dlužník pošle převodem na bankovní účet prodávajícímu (úroky jsou sjednány urč. % z celkové výše, dlužník si je vědom této výše dluhu a konkludentně ho uznává)

j) finanční zajištění

– při neplnění závazku prodávající u soudu prokazuje, že byla uzavřena smlouva, že bylo dodáno auto a mělo mu být zaplaceno – prokazuje cenu, smlouvu i zboží

při uznání dluhu předkládá u soudu pouze toto uznání a nemusí prokazovat výše uvedené skutečnosti ani předkládat původní smlouvu o koupi auta

– plnění závazku je vždy vázáno lhůtou a práva mají omezenou dobu

Prekluze:

– konkrétní právo uplynutím lhůty (doby) zanikne (např. do 3 let od podpisu smlouvy) – nelze se ho dovolávat

– při žalobě soud musí přihlížet sám z úřední povinnosti – nikdo nesmí na tuto dobu upozorňovat

– prekluze žádnou obecnou lhůtu nemá

– zánik práva

– pouze tam, kde to zákon stanoví

Promlčení:

– uplynutím lhůty právo nezaniká, pouze se zeslabuje – můžeme ho vymáhat u soudu, ale nelze nám ho přiznat

– obecná promlčecí lhůta uplatnění práva je 4 roky z obchodního práva a 3 roky v občanském právu na vyzvání druhé strany k zaplacení

– pokud si ale druhá strana (dlužník) vzpomene na promlčecí lhůtu a upozorní na ní u soudu, soud věřiteli právo na zaplacení zamítne a dlužník nic neplatí

– sám soud nesmí dlužníka na promlčení upozornit – musí na to poukázat sám, bez soudní pomoci

– pokud se právo promlčuje, dnem uznáním dluhu začíná běžet nová promlčecí lhůta (další 4 roky ode dne uznání dluhu, který se uzná např. 1 měsíc před promlčením)

– v občanském zákoníku se tato promlčecí lhůta prodlužuje na 10 let (např. nájemci dluží na nájmu, uznají dluh před promlčením, prodloužení promlčecí lhůty o 10 let)

Zánik závazku (§324):

Zánik závazku splněním – řádně (kvalitně) a včas (v časovém rozmezí)

– důležitý je způsob splnění – závisí na dohodě obou stran (např. zaplacením na účet, v hotovosti, po splátkách – musí se dodržet tak, jak se psáno ve smlouvě – neměnit, pokud nesouhlasí 1 ze stran)

– věřitel ale nesmí odmítnout částečné plnění a je povinnen přijmout platbu i od jiné osoby (vystavit potvrzení o přijetí platby – neplatí, pokud plnění závazku závisí na osobních vlastnostech a dovednostech osoby, která má plnit – např. objednávka obrazu od Brožíka – plnit nesmí např. pan Novák, ale sám Brožík)

místo plnění – podle toho lze určit dluh

  • výběrní dluh – u nepeněžního plnění (obraz, pro který si musíme přijít – vybrat dluh)
  • donosný dluh – u peněžitého plnění (přinesení obnosu do místa bydliště věřitele)

čas plnění – závisí na dohodě obou stran – konkrétní datum, lhůta do urč. data, časové rozmezí od do, např. nejdříve 5. října tohoto roku,. . . . .

Zánik závazku nesplněním 

  • odstoupením od smlouvy – nedochází ke splnění závazku; musí být splněny podmínky pro odstoupení buď ze zákona nebo ze smlouvy

ze smlouvy se odstoupí okamžikem, kdy písemné odstoupení dojde druhé straně

např. postavení budovy – odstoupení od smlouvy, pokud není do urč. doby postavena hrubá stavba – musíme ale zaplatit to, co do té doby stavitel postavil; on je zas povinnen vrátit peníze, které obdržel na stavbu jako celek)

u podstatného porušení – mohu odstoupit hned

u nepodstatného porušení – musím poskytnout dodatečnou lhůtu, a teprve po nesplnění v dodatečné lhůtě, mohu odstoupit

okamžikem doručení – smlouva zaniká, ale to co bylo splněno, existuje (v občanském právu je to jinak, tam zaniká smlouva úplně, jako kdyby nikdy neexistovala)

  • odstupné – zaplacením peněžité částky zanikne závazek od okamžiku uzavření (§355)

např. poslání 50 000 Kč, které do té doby byly zaplaceny a zruší se smlouva

  • započtením pohledávky – plnění musí být stejného druhu, jinak započíst nelze

strany si vzájemně dluží (např. A dluží B 50 000,-; B dluží A 20 000,- = započtením pohledávky A dluží B jen 30 000, )

započtení buď jednostranné nebo dohodou

  • dodatečná nemožnost plnění

např. pokud uzavřu smlouvu a krachne mi dodavatel, mohu od smlouvy odstoupit

  • zmaření účelu smlouvy

např. si objednám jídlo na svatbu, oni ho přivezou až druhý den, mám tedy právo od smlouvy odstoupit, protože ten druhý den už to jídlo nepotřebuji, byl zmařen účel

Náhrada škody:

– vznikne s činností někoho jiného a musíme ji umět vyčíslit – náhrada v penězích nebo obnovením předešlého stavu

Škoda:

a) to, co jsme ztratili, co nám ubylo

b) ušlý zisk

c) náhrada nákladů – něco, co by jinak nevzniklo – např. reklamace u vadného zboží s posudkem znalce = posudek znalce je náklad se vzniklou škodou)

Comments are closed.