Hospodářská soutěž je soutěžní prostředí a je to jeden z pilířů obchodního práva
– pro FO i PO, které mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost za účelem dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k této činnosti – musí ale dbát pravidel hospodářské soutěže
– 2 části:
A) nekalá soutěž (upravena v obchodním zákoníku)
B) nedovolené omezování hospodářské soutěže (upraveno v zákoně na ochranu hosp. soutěže),
Použití zákona:
a) monopolní postavení
– monopolní postavení je dominantní postavení – podnikatel, který mám možnost chovat se nezávisle, procentuální hranice podílu
– Není to zakázáno, ani jedno, ale začne to být nelegální až když ten podnikatel toho začne využívat, nebo se domluví např. s ostatními podnikateli:
b) kartelové dohody o cenách – sankce – benzínky,
c) rozdělení trhu – že si navzájem nebudou zasahovat do svých oblastí, regionů, cena podle sebe
– může nastat situace kdy ta dohoda nebude je zvýhodňovat – jeden se zaměří na něco, jeden se zaměří na něco dalšího (těžba, výzkum vývoj, apod.) – pokud tedy smyslem bude zlepšit prostředí pak může být výjimečně povolena
sankce: peněžní pokuty (až desítky milionů korun)
vždy je třeba sledovat, jestli existuje hospodářská soutěž
relevantní trh – sledujeme, jestli se podnik.činnosti překrývají
– věcné – podle komodity
– místní – překrývání území
– časové – začátek podnikání – ve stejnou dobu
Nekalá soutěž
Odst.1)generální klauzule – platí jak pro všechny pojmenované delikty, tak i pro ty nepojmenované
= jednání (aktivní činnost), které se událo v hospodářské soutěži (tržní prostředí)– musí být v rozporu s dobrými mravy soutěže (dobré mravy posuzuje soud např. podle etického kodexu reklamy) a způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům – nemusí vzniknout škoda, stačí hrozba
– vždy je třeba sledovat, zda existuje soutěžní vztah:
– relevantní trh – jednotlivé složky, zda se u podnikání překrývají
– nekalá soutěž příklady:
- hledisko časové – já prodávám do 2005, on od 2006 – ne
- hledisko místní – kam až sahá
- hledisko věcné – zda jsou komodity zaměnitelné
druhy jednání:
demonstrativní (příkladný) výčet – pouze příklady těch nejznámějších a nejčastějších deliktů (příklady nekalé soutěže): – pokud budu mít dojem že jsem našel např. klamavou reklamu,musí splnit podmínky generální klauzule
Nepojmenované delikty: (není zákonná úprava)
- pyramidové hry („letadlo, hydrant“)
– např. 1 podnikatel založí podnikatelskou činnost s dalšími 2 společníky na základě živnostenského listu – společníci odvádí podnikateli část zisku, ale sami pod sebou si zřizují další společníky
znaky:
– jednání (aktivní činnost), hospodářská soutěž mezi společníky i vůči konkurenci
– způsobilé přivodit újmu druhým
– rozpor s dobrými mravy soutěže (poslední člověk ať pracuje sebevíc, má minimální zisky; nejvrchnější podnikatel přestává pracovat, ale stejně má příjem z podnikatelské činnosti všech společníků pod sebou)
– každý je samostatným podnikatelem, takže odpovědnost (riziko, ztráty) nese každý sám, ale nejvrchnější člověk nemá odpovědnost za podnikání, i když dosahuje zisků)
– definovat rozpor s dobrými mravy – každý z členů pyramidy podniká jako samostatná osoba, má svojí vlastní odpovědnost, ten kdo je úplně nahoře za nás nese žádnou odpovědnost, a zároveň mu dáváme část výdělku
úprava pyramidy: – aby nebyla soudně postihnutelná, nejsou zde finanční náhrady, ale poskytování slev na zboží a služby členům pyramidy = nepojmenovaný delikt
- naprosto neetická reklama – překračuje etická hlediska a dobré mravy soutěže
– žalobu může podat sám spotřebitel, ale výhodnější je právnická osoba spotřebitelů + právní pomoc nebo sdružení na ochranu spotřebitelů
- reklama útočící na cílovou skupinu lidí
– např. výrobky určené pro děti ve vysílání v neděli ráno mezi dětskými pořady, ale její nevhodné vyjádření a podání (text reklamy, zpracování) – součástí spotu je prohlášení „pokud chceš, aby s tebou děti kamarádili,. . . . . – u dětí to vyvolává méněcennost a útočí to na dětskou psychiku
– posuzuje se podle kritéria průměrného člověka – hlediskem je občan nikoli zvlášť bystrý ani pomalý
- podprahová reklama – útočí na naše city, aniž si to uvědomujeme (především v USA)
– např. v kině mezi snímky filmu jsou vloženy snímky s obrázky jídla a pití – podvědomě máme na jídlo chuť (popcorn, Coca-Cola,..)
- „přetahování“ vedoucích pracovníků – konkurenční boj v nových obchodních centrech
– nová obchodní centra nabízí pracovníkům zvýhodněné platové podmínky, ale mzda je určována platovým výměrem, který může bez jakéhokoli omezení zaměstnavatel po určité době změnit – pracovníci se pak již nemohou vrátit na původní pracovní místo;
- neoprávněné získávání zákazníků – konkurence mezi obchodními řetězci, podnikatel těží ze svého postavení a nabízí nepřiměřené výhody(Mountfield – Kadilaky)
– např. obchodní centrum, které má větší zisky než ostatní centra, si může dovolit vyhlásit akci „nakupte během období nad 10 000,- a dostanete od nás dárek v hodnotě 3 000 Kč à znevýhodnění slabších řetězců (vznik újmy)
– nebo např. slevy při zavádění, kdy zákazník se domnívá, že tyto ceny jsou stálé, jelikož v reklamě nebo jiné propagaci nebylo vysloveně uvedeno slovo Sleva, Dvoutýdenní akce,. . . . .
Pojmenované delikty:
– v praxi však můžeme najít mnohem více dalších deliktů, všechny ale musí splnit podmínky z odst. 1
Klamavá reklama (§45)
– klamavá reklama je šíření údajů, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím někomu neoprávněný prospěch na úkor jiných
– klamavým údajem je i pravdivý údaj, který omyl vyvolává až v kontextu (jako celek) s různými okolnostmi a souvislostmi
– působí vůči širokému spektru lidí
Klamavé označení zboží a služeb (§46)
– = označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářské soutěži mylnou domněnku
– působí vůči samotnému člověku
– klamavým označením je i dodatek sloužící k odlišení od pravého původu (výrazy „typ, druh, způsob“), který je i přesto způsobilý vyvolat mylnou domněnku o původu (místo Tuzemský rum se prodává Tuzemák – díky normám EU)
– uherský salám – z Maďarska??
např. ŠUMIVÉ VÍNO (typu šampaňské)
– některé dodatky ale platí za příznačné à ty se nepostihují – vžité označení(např. Turecká káva – silná, několikrát převařená, ale není z Turecka)
Vyvolání nebezpečí záměny (§47)
– podle poskytování právní ochrany jsou zde 3 skutkové podstaty + musí být splněna 2. část § 47:
a) užití firmy nebo názvu, který již jiný soutěžitel po právu užívá
b) zvláštní označení podniku platící za příznačné (logo, jeho tvar a barva)
c) napodobení cizích výrobků, obalů nebo výkonů – není problém v prvcích, které jsou nezbytné, ale v barvě, tvaru (např. vysavače)
Parazitování na pověsti (§48)
Parazitování na pověsti je využívání pověsti jiného soutěžitele s cílem získat prospěch pro sebe nebo jiného soutěžitele
Podplácení (§49)
– podplácení = jednání, kdy soutěžitel nějaké osobě přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne jakýkoliv prospěch, aby docílil svého prospěchu (neoprávněné výhody v soutěži) nějakým nekalým postupem (na úkor druhých) – postihnutelná je i druhá osoba, která úplatek přijme nebo slíbí jeho přijetí
- přímé podplácení = poskytuje se nebo přijímá konkrétní hodnota (peníze, dary, naturálie)
- nepřímé podplácení = slibuje se nebo se přijímá slib do budoucna
- aktivní podplácení = ze strany toho, kdo úplatek nabízí
- pasivní podplácení = ze strany toho, kdo úplatek přijímá
– obě dvě strany jsou trestně postihnutelné
Zlehčování (§50)
– zlehčování= jednání, kdy soutěžitel uvádí nebo rozšiřuje nepravdivé údaje o jiném soutěžiteli, čímž mu tak přivodí újmu
– zlehčování je i uvádění a rozšiřování pravdivých údajů, pokud přináší druhému soutěžiteli újmu
– např. právník u rozvodu rozšiřuje pravdivé údaje o rozvedeném právníkovi druhé strany (nemuselo by se jednat o újmu, pokud by se lidé k této skutečnosti postavili tak, že mu to přináší prospěch – má již s rozvodem vlastní zkušenosti)
Srovnávací reklama (§50a)
– srovnávací reklama výslovně identifikuje jiného soutěžitele, srovnávám ceny, ale neuvádím technické parametry
– srovnávací reklama není trestná, pokud není klamavá a objektivně srovnává srovnatelné vlastnosti výrobků
Porušení obchodního tajemství (§51)
= jednání, kdy jednající někomu jinému neoprávněně sdělí, zpřístupní nebo pro sebe a někoho jiného využije obchodní tajemství = kdokoli ho poruší nebo nabídne
Ohrožování zdraví a životního prostředí (§52)
– soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že svými výrobky, výrobou a výkony ohrožuje zdraví a životní prostředí, aby získal pro sebe prospěch na úkor druhých
Ochrana proti nekalé soutěži (§53,54)
– osoby, které byly nekalou soutěží poškozeny nebo ohroženy, mají nárok na to, aby se soutěžitel zdržel tohoto jednání a odstranil závadný stav (dále také přiměřené zadostiučinění – v penězích, náhradou škody nebo vydáním bezdůvodného obohacení)
– pokud se práva domáhá sám spotřebitel (nikoli PO hájící zájmy spotřebitelů), musí soutěžitel prokazovat, že se nekalé soutěže nedopustil
– výši škody, závažnost a rozsah újmy musí prokazovat vždy žalobce
