Haptika

2

HAPTIKA – Co si sdělujeme dotekem

Cíl výuky:

 Uvědomit si význam haptického kontaktu

 Naučit se správně podávat ruku.

 Haptiku nejčastěji používají ženy a děti.

 Proxemika pojednává o naší komunikaci s druhými pomocí přiblížení či oddálení se od nich. Bezprostřední dotyk je z toho extrémním případem přiblížení. I tím se něco sděluje. Podání ruky může být případem tzv. haptického kontaktu, tj. dotyk „kůží na kůži“.

 Má-li člověk hlad, mluvíme o neuspokojené potřebě čili frustraci. Trvá-li tento stav déle, hovoříme o deprivaci.

 Člověk však nemusí být zabaven jenom potravy. Nemá-li delší dobu možnost něco vidět, slyšet atd., objeví se u něj tzv. senzorická deprivace. Stejně tak to může být i s doteky.

 Naše tělo má části, které jsou mimořádně často vyhledávanou oblastí taktilního kontaktu, jiné pak jsou velice opomíjeny.

 Také bylo zjištěno, že druzí lidé se daleko častěji dotýkají žen než mužů – nejen muži žen, ale i ženy žen. Nejméně se dotýkají muži mužů. V dnešní uspěchané době se lidé stále méně dotýkají. O taktilní senzorické deprivaci mluvíme, když je člověk zbaven možnosti někoho se dotýkat. Nejvíce jsou ohroženi staří lidé a děti. Když člověk onemocní, je oslaben nejen tělesně, ale i psychicky, a tudíž je ohrožen deprivací.

 Taktéž je třeba říci, že lidé, kteří mají k sobě přátelský vztah, se daleko častěji dotýkají, poplácají i pohladí, než ti, kteří jsou si lhostejní či dokonce nepřátelští.

 Dotknou-li se dvě osoby navzájem, rozpoznáme nejen místo doteku, ale i druh tohoto doteku. Mezi nepřátelské doteky patří např. pohlavek, facka, k přátelským pak podání ruky či pohlazení. Nejpřátelštějším dotykem je pak polibek. Výstižnou definici polibku podal Jiří Suchý: polibkem končí flirt a začíná poměr.

Správné pochopené významu doteku pak určuje situační souvislost.

 Dotyk je zvlášť významný pro děti a staré lidi

 Přináší pocit blízkosti druhého člověka, něhu, zklidnění, zlepšuje spánkový rytmus

Doteky mohou mít i symbolické funkce: žena, která podvědomě hladí nějaký předmět, může mít potřebu sama být hlazena.

Dotekový hlad se vyskytuje nejen u dětí, i dospělý člověk může hladovět po přátelském doteku či pohlazení.

Konečně i v podání ruky vidí někteří psychologové určitou symboliku. Napřaženou holou dlaní dáváme druhému člověku najevo, že mám dobré úmysly, nemáme v ruce zbraň.

SHRNUTÍ

 HAPTIKA je způsob předávání informací a přijímání informací prostřednictvím přímého doteku druhého člověka. Může mít různou formu. Závisí na pohlaví, věku , vztahu apod.

Vhodné podání ruky:

Stisk celé ruky (nejen prsty), střední intenzita stisku (ne „leklá ryba“ ani „svěrák“), rukou netřepeme;

 Stisk by neměl trvat déle než 5 sekund (kratší je chápán jako projev nezájmu, delší jako dotěrnost či zájem)

Podáváme při:

– představování, prvním kontaktu s klientem, Rozloučení s klientem, přání soustrasti pozůstalím

POSTUROLOGIE

 řeč našich fyzických postojů, řeč držení těla a polohových konfigurací.

 Poloha, kterou člověk v sociální interakci zaujímá, do určité míry vyjadřuje celkový postoj tohoto člověka k tomu, co se kolem něho děje.

 Vzniká do jisté míry automaticky po zvážení celé situace a po zaujetí osobního postoje.

 Tělesná poloha naznačuje nejen to, co se nyní s danou osobou děje, ale i to, co se s ní událo v předcházejícím okamžiku. A dokonce jsme schopni předvídat, co se s ní bude dít v následujícím okamžiku.

 Základními pojmy posturologie jsou kompozice, konfigurace a pozitura. Mluvíme-li o vzájemné poloze dvou částí těla při téže základní tělesné poloze, jde o kompozici.  Sledujeme-li při téže základní poloze těla současně více částí těla (nebo všechny), hovoříme o konfiguraci.

Příjemný stav

 Uvolněná poloha,

 Naklonění

 Opření zad při sedu

 Uvolněné svaly

  Absence projevů nervozity

Nepříjemný

 Vzpřímený postoj,

 Napjaté svaly vztyčená brada

 Hraní si s prsty

 Zaťaté pěsti

 Podupávání nohou

V posturologii můžeme pozorvat tyto 4 sociální interakce:

 Centripetální tendence – snaha komunikujících přiblížit se k sobě

 Centrifugální tendence – snaha komunikujících oddálit se od sebe

 Snaha rozšířit svůj prostor – hlava vzpřímená, hrudník vzedmutý

 Snaha schoulit se do sebe – hlava schoulená, hrudník pokleslý

Z postojů komunikujících jsme schopno rozeznat:

 Shodu v názorech

 Snahu o spolupráci

 Nesouhlas (rozpor)

Můžeme též hovořit o polohové konfiguraci. Pak jsme schopni posoudit:

 Co se odehrává v daném člověku

 Vzájemná poloha lidí v interakci