Historie, vývoj a osobnosti managementu

0

Vývoj managementu spojujeme s

  • Rozvojem technologií
  • Prohlubováním dělby práce – prvotní dělba práce: muž x žena
  • Organizováním

První dobře organizované a řízené instituce

  • Armády (generál)
  • Církve (papež)
  • Státy (prezident)
  • -> management vznikal právě v těchto oblastech

Vývoj (historie) řízení

  • Provázen humanizací -> od otroctví a nevolnictví ke koučování
    • Manipulace
      • Výroba na linkách
      • Člověk se musí podřídit stroji
      • Základem byly normy
    • Management – větší ohledy na člověka
    • Leadership – management + motivace (= současný trend)
    • Koučování
      • Není poradenství
      • Vytrénování kouče i koučovaného
      • Kouč navede otázkami koučovaného, aby sám přišel na to, co má udělat

Proč studovat historii a vývoj managementu

  • Staré praktiky se vracejí
  • Je třeba mít zázemí přístupů, ke kterým se vracet a modernizovat je -> dochází pouze k vylepšování starých metod

Stadia vývoje managementu dle Webra

  • Klasický management
  • Management 30. – 70. let
  • Management konce 20. stol.
  • Management na počátku 21. stol.

Klasické období managementu

  • Od konce 19. stol. 30. let 20. stol.

Americký proud managementu

  • Rozvoj průmyslové výroby
    • 50 mil. Lidí se přestěhovalo do Ameriky
    • Velké množství surovin
    • 10 hodinová pracovní doba + soboty, pracují i děti
    • Základem je hutnictví a těžké strojírenství
  • Zvyšování pracovní disciplíny
    • Práce musela být jednoduchá -> manageři i dělníci jsou nekvalifikovaní
    • Manager = dozorce
  • Zavedení pořádku v časových rozvrzích
    • Manager musí určit, co bude kdo dělat => má pouze organizační funkci
  • Tlak na ekonomii výrobních operací
    • Minimalizace zmetků

Motivace

  • Tvrdé pracovní normy
  • Úkolová mzda

Organizace

  • Minimální zájem o vlastní managerskou práci -> neexistovaly školy pro managery
  • Úsečkové diagramy
  • Výrobní dokumentace
  • Minimalizace ztrát

Představitelé

  • F.W. Taylor, H. Emerson, H. Gantt, H. Ford…

Evropský proud

  • Vymezení úlohy managera
  • Stanovení formálních pravidel řízení
    • H. Fayol, manželé Gilberthovi, M. Weber, V. Pareto, M. Parker Follettová, T. Baťa

Představitelé

Frederick Winslow Taylor (1856 – 1915)

  • Zakladatel vědeckého managementu -> všichni z něj čerpali
  • Úloha kázně -> dělníci musí být ukáznění (začne se včas, skončí se přesně)
  • Liniové (na úrovni managerů) a funkční řízení (na úrovni dělníků)
  • Motivace prostřednictvím denních úkolů a úkolová mzda (normy) -> denně se stanovovalo, co má dělník udělat
  • Jednoduché operace pro dělníky – standardizace a specializace
    • Dělníci mohli být nekvalifikovaní -> možnost rychlé náhrady, nepotřebnost školení

Henry Ford (1863 – 1947)

  • Realizátor myšlenek vědeckého řízení
    • Vydělal na myšlenkách jiných
    • Zavedl pásovou výrobu
    • Hromadná výroba – každý člověk dělá pouze jednu konkrétní činnost
    • Součástky musí být standardizovány – nemění ani barvu aut
    • Činnosti prokalkulovány na minimum času a nákladů – charakteristika pásové výroby
    • Dodržení taktu výrobních pásů
    • Snížení nákladů a ceny
      • Vyráběl pouze jeden výrobek => nízká cena

Henry L. Gantt (1861 – 1919)

  • Taylorův spolupracovník
  • Matematik
  • Úsečkový diagram – vynalezl ho -> je na něm založen veškerý managerský software

Frank B. Gilberth (1868 – 1924)

Lilian M. Gilberth (1878 – 1972)

  • Odhalování zbytečných pohybů
  • Členění až na pohyby
    • Výrobní proces -> operace -> úseky -> úkony -> pohyby

Henri Fayol (1841 – 1921)

  • Stanovil:
    • 5 základních managerských činností
      • Předvídání, organizování, přikazování, koordinace, kontrola
      • 6 podnikových činností
        • Technické, obchodní, ochranný, finanční, účetní a správní
        • 14 principů managementu
          • Dělba práce, odpovědnost, hierarchie, pořádek…

Max Weber (1864 – 1920)

  • Sociolog
  • Teorie byrokracie – instituce se za určitých okolností chová jako stroj =>managera není třeba
  • Řídit neosobně a spravedlivě
    • Spory řeší vyšší instance – hlavní manager
    • Na základě formulářů

Tomáš Baťa (1876 – 1932)

  • Podnik expandoval i po jeho smrti
  • Plánování veškeré činnosti
  • Hospodářská střediska
  • Samospráva dílen
  • Pravomoc a odpovědnost řídících pracovníků
  • Týdenní kontrola a zúčtování korunou
  • Účast na zisku
  • Pořádek a disciplina -> nesměl se pít alkohol ani kouřit

Taylorismus

  • Kritiku provedl úsměvně Parkinson
  • Rozvíjeny různé názorové proudy
  • Jsou společné všem představitelům a jsou odlišné od taylorismů
  • Manageři řídí nejen mechanické a technické systémy, ale i sociální
  • Kladen důraz na mezilidské vztahy, pocit sounáležitosti, lidské chování

Management 30. až 70. let

Sociální přístupy

Vilfrado Pareto (1848 – 1923)

  • Italský profesor
  • Paretův princip

Elton Mayo (1880 – 1949)

  • Výkonnost ovlivňují výrazně psychologické a sociální faktory
  • Objevil neformální vztahy
  • „Zapomněli jsme na člověka“
  • Jeho následovníci: Maslow (Maslowova pyramida potřeb), Herzberg, Mc. Gregor

Dale Carnegie (1888 – 1955)

  • „Jak získávat přátele a působit na lidi“
  • Části knihy:
    • Jak se zalíbit lidem
    • Jak přesvědčit lidi
    • Jak změnit lidi

Procesní přístupy

  • Východiskem těchto přístupů jsou závěry prací H. Fayola
  • Představitelé se zabývají strukturou procesů řízení
  • Stanovují různé vymezení managerských činností

Systémové přístupy

  • Systémový přístup představuje komplexní pohled na objektivní realitu
    • Definice podniku jako systému (prvky podniku + vazby mezi nimi)
    • Podnik je otevřený systém
    • Podnik = sociální systém
  • Skutečnost je posuzována jako mnohorozměrný a mnohostupňový celek

Teorie systémů

  • Každý celek má svoji strukturu, chování a okolí

Představitel teorie systémů

  • Chester I. Bernard (1886 – 1961)
    • Učil na Harvardu
    • Je považován za zakladatele systémového přístupu v managementu
    • Hlavní vynález – podnik je otevřený systém
    • Užívá se jich ve složitých rozhodovacích situacích
    • Mezi ně patří metody operačního výzkumu
    • Jsou čistě logickými procesy, používají matematický aparát

Kvantitativní metody rozhodování

Mezi rozhodovací problémy patří

  • Teorie her, analýza projektů, teorie hromadné obsluhy, teorie zásob, teorie obnovy, matematické programování, strukturální analýza

Představitelé

  • K.J. Arrow (NC), R. Frisch (NC), L.V. Kantorovič (NC), Wassily Leontieff, John von Neumann (teorie her), P.A. Samuelson (NC), H.M. Markowitz (teorie portfolia, NC)
  • Empirie = zkušenost
  • Pragmatizmus = praktické poznatky
  • = z praxe prověřované pravdy, které jsou managerům předkládány jako „případové studie“ různými poradenskými firmami

Empirické (pragmatické) přístupy

Představitelé

  • P. Sloan
    • Ředitel General Motors
    • Zavedl divizionální organizační strukturu
    • Stál konkurenčně proti Fordovi
  • P.F. Drucker
    • Řízení času a změny

Management konce 20. stol.

Rysy období 20. stol.

  • Ustupuje úloha zemědělství, ocelářství a těžkého průmyslu
    • Ustupuje hromadná výroba ve prospěch požadavků zákazníka => malosériová výroba
    • Výrobní linka se stává zastaralou
  • Rostou obory s vysokým podílem znalostí, invence a kvalifikované práce -> trend současnosti
  • V ek. rozvoji dochází k vytvoření prostředí označovaného jako turbulentní (= diskontinuita = chaos) => vysoká nejistota
  • Vyrovnání nabídky a poptávky -> v některých odvětvích převaha nabídky
  • Restrukturalizace
  • Zkracování pracovní doby – 5 dnů, 8 hodin
  • Ropné krize – úvod období nestability
  • Rafinované formy prodeje – marketing
  • Zvyšuje se náročnost řízení – znalostní společnost
  • Ochrana životního prostředí
  • Odklon od materiálních statků ve prospěch znalostí

Sveibyho model intelektuálního kapitálu

  • Tři části intelektuálního kapitálu:
    • 1) lidský kapitál
      • Znalosti a dovednosti zaměstnanců
      • Tacitní dovednosti si manažer z podniku odnáší s sebou -> jsou nepřenosné
    • 2) strukturní kapitál – software, patenty, vynálezy
    • 3) zákaznický kapitál – dobré vztahy s dodavateli a odběrateli
  • Více intelektu, méně materiálu -> takový člověk je na tom nejlépe
  • Trh neodměňuje ty nejpilnější a nejvýkonnější, nýbrž ty, kteří dodávají správný výrobek ve správný čas

Představitelé

  • Philip Kotler (1931 – x) – marketing
  • Michael E. Porter (1947 – x) – konkurenční výhoda, podnik
  • Tom Peters (1942 – x) – „Hledání dokonalosti“
  • James Champy, Michael Hammer – „Reengineering – radikální proměna firmy“

Japonský management

  • V 70. letech dochází k útlumu hospodářského růstu v USA a na druhé straně se objevují jiné státy, ve kterých je patrný dlouhodobý hospodářský vzestup
  • Mezi tyto státy bezesporu patří Japonsko, které svým trhem s automobily nebo elektronikou ovlivnilo celý svět
  • Mnoho odborníků se začalo podrobněji zajímat o systém japonského řízení

Rysy japonského managementu

  • Konzultační systém – konzultace s podřízenými i nadřízenými
  • Kolektivní moudrost – snaží se získat moudro od podřízených
  • Systém personální práce – celoživotní zaměstnání v jediném podniku, nepřetržitá práce
  • Důraz na požadavky zákazníků
  • Technologické aspekty – robotizace

William Ouchi (1983 – x)

  • Porovnával rozdíly mezi kulturou a přístupem k řízení u amerických a japonských firem
  • Prvky, které jsou typické pro americkou společnost označil jako teorii A, japonský přístup k řízení jako teorii J
  • Z těchto dvou rozdílných přístupů pak sestavil teorii Z (optimální) -> vyzdvihuje americkou individuální odpovědnost a japonské kolektivní rozhodování

Teorie „Z“

  Teorie A Teorie J Teorie Z
Zaměstnání krátkodobé celoživotní dlouhodobé
Rozhodování individuální konsensuální konsensuální
Odpovědnost individuální kolektivní individuální
Povyšování rychlé pomalé pomalé
Kontrola vnější, formální vnitřní, neformální neformální
Kariéra specializovaná nespecializovaná částečně specializovaná
Pracovník jako zaměstnanec jako člověk jako člověk
  • Američané hodně cestují
  • Japonci pomáhají slabším členům týmu, vzestup až když někdo zemře, střídají místa pouze v rámci podniku

Nejvýznamnější prvek teorie „Z“

  • Spojení týmového konsensuálního rozhodování s individuálním rozhodováním
    • Umožňuje účast pracovníků v týmu, který je však nezbavuje osobní odpovědnosti za realizaci
    • Dalším důležitým rozdílem je systém kontroly v tradiční americké kultuře, který včetně motivování a následných odměn a postihů není tak účinný jako síla povinností, která je základním stimulem japonské kultury
    • Řešením je motivování zevnitř, které však nepůsobí takovým způsobem jaký by byl ideální, proto je vhodné rozšíření vnější kontroly

Management na počátku 21. stol.

  • Globalizace
  • Zkracování vzdáleností
  • Od tradičního kapitálu ke:
    • Znalostem, inovacím, invencím a informacím
    • Nestabilitě a nepředvídatelnosti

Comments are closed.