Přístupy k organizačnímu chování a řízení

1

Přístupy k organizačnímu chování a řízení tab. s.22 Dědina

Přístup Vlastnosti/Principy Omezení
Empirický/resp. případový Studie zkušeností pomocí příkladů. Identifikace úspěchů a selhání. Veškeré situace jsou rozdílné. Nejsou známy pokusy o identifikaci principů. Omezená možnost pro vývoj teorie managementu.
Interpersonální behavioristický Zaměření na interpersonální chování, lidské vztahy, vedení lidí a motivaci. Vychází z psychologie jednotlivce??? Ignoruje plánování, organizování a kontrolování. Psychologické vzdělání nepostačuje k tomu, aby se člověk stal výkonným manažerem.
Skupinové chování Důraz je kladen na chování lidí ve skupině. Vychází ze sociologie a sociální psychologie. Hlavně zmapovat chování skupin a pak už není v organizaci co zkoumat. Toto pojetí nebývá organicky integrováno s pojetím, principy, teorií a technikami managementu. Vyžaduje těsnější integraci s organizační strukturou, personalistikou a kontrolováním.
Spolupracující sociální systémy Soustředění na mezilidské a skupinové aspekty vedení systému ke spolupráci. Rozšířená koncepce zahrnuje jakoukoli spolupracující skupinu, která má jasný cíl. Příliš široké pojetí pro studium managementu. Přehlíží řadu manažerských koncepcí, principů a technik.
Sociálně-technické systémy Technický systém nejvíce působí na sociální systém (osobní postoje, skupinové chování). Zaměření na výrobu, podnikové činnosti a další oblasti, kde je těsný vztah mezi technickým systémem a lidmi. Pozornost je zaměřena pouze na dělníky a administrativní pracovníky na nižších úrovních řízení, ignoruje řadu manažerských znalostí.
Teorie rozhodování Pozornost zaměřena na osoby a skupiny, které uskutečňují rozhodování, nebo jsou zapojeny do rozhodovacího procesu. Někteří teoretici považují rozhodování za odrazový můstek pro studium veškerých podnikových činností. Lze říci, že existuje více řízení než rozhodování.
Systémový přístup Je to široce aplikovatelné pojetí. Systémy jsou ohraničené, avšak berou v úvahu interakce s vnějším okolím, tedy jsou organizace považovány za otevřené systémy. Uznává důležitost zkoumání vzájemných vztahů plánování, organizování a kontrolování v organizaci i v mnoha dalších subsystémech. Analýzy vnitřních vztahů systémů a subsystémů jsou stejně významné jako interakce organizace s jejím vnějším prostředím. Těžko lze nalézt modernější přístup k managementu.
Matematický, resp. „věda managementu“ Řízení je chápáno jako matematický proces, matematické pojetí a symboly a jako matematické modely. Vidí management jako čistě logické procesy, které lze vyjádřit pomocí matematických symbolů a vzájemných vztahů.  Přílišná preference matematických modelů. Mnoho aspektů řízení nelze modelovat. Matematika je užitečný nástroj, avšak stěží se její pomocí dá naučit řízení a stěží jí lze doporučit jako přístup k managementu.
Kontingence, resp. situační přístup Manažerská praxe závisí na okolnostech (tedy na kontingenci, resp. situaci). Teorie kontingence připouští působení vlivů, které jsou důsledkem chování organizace. Manažeři dobře vědí, že neexistuje prakticky možnost, jak dělat věci nejlépe. Je to způsobeno nemožností determinace náhodných vlivů a stanovení jejich vzájemných vztahů. Toto je velice komplikovaná záležitost.
Manažerské úlohy Původní studie zahrnovala pozorování pěti vrcholových manažerů. Na základě tohoto pozorování bylo identifikováno deset manažerských úloh, které byly rozděleny do skupin úloh:interpersonální

informační

rozhodovací

Původní vzorek byl příliš malý. Některé činnosti nejsou manažerské. Činnosti nejsou důkazem existence plánování, organizování, personalistiky, vedení a kontrolování. Avšak některé důležité manažerské činnosti chybí (např. manažerské odhady).
McKinseyův  rámec „7S“ „7S“ znamená:

  • strategie
  • struktura
  • systémy
  • styl
  • zaměstnanci
  • sdílené hodnoty
  • dovednosti
Ačkoli tyto zkušenosti využívá v současnosti řada poradenských firem, podobný rámec používá Koontz od roku1955 anavíc nelze pochybovat o jeho praktičnosti, nejsou uvedené termíny zcela přesné, a proto nejsou jako témata podrobně probírány.
Operační přístup Bere v úvahu společně koncepce, principy, techniky a znalosti odděleně od dalších oblastí a manažerských přístupů??? Jedná se o pokus o vytvoření vědy a teorie, která by měla praktickou aplikaci. Rozlišuje manažerské a nemanažerské znalosti. Vyvíjí klasifikační systém, který vychází z manažerských funkcí plánování, organizování, personalistiky, vedení a kontrolování. Někteří autoři identifikují „reprezentování“ či“koordinování“ jako zvláštní funkce. Například koordinace je podstatou vedoucí úlohy manažerů a smyslem řízení.

Sociálně-technické systémy

Technický systém nejvíce působí na sociální systém (osobní postoje, skupinové chování). Zaměření na výrobu, podnikové činnosti a další oblasti, kde je těsný vtah mezi technickým systémem a lidmi.

Pozornost je zaměřena pouze na dělníky a administrativní pracovníky na nižších úrovních řízení, ignoruje řadu manažerských znalostí

Teorie rozhodování

Pozornost zaměřena na osoby a skupiny, které uskutečňují rozhodování nebo jsou zapojeny do rozhodovacího procesu. Někteří teoretici považují rozhodování za odrazový můstek pro studium veškerých podnikových činností. Lze říci, že existuje více řízení než rozhodování.

Kontingence resp. situační přístup

Manažerská praxe závisí na okolnostech (tedy na kontingenci resp. situaci). Teorie kontingence připouští působení vlivů, které jsou důsledkem chování organizace.

Manažeři dobře vědí, že neexistuje prakticky možnost jak dělat věci nejlépe. Je to způsobeno nemožností determinace náhodných vlivů a stanovení jejich vzájemných vztahů. Toto je velice komplikovaná záležitost.

Manažerské úlohy

Původní studie zahrnovala pozorování pěti vrcholových manažerů. Na základě tohoto pozorování bylo identifikováno deset manažerských úloh, které byly rozděleny do skupin úloh.

Další možnosti

Teorie učení, učící se organizace

Management znalostí (tvořivost, inovace)

Architekturální přístup

Management výkonnosti

Leadership

  • Jaký by měl být lídr?
  • Jaký by měl být globální lídr?
  • Nakolik chování organizací stojí a padá s lídry