• určeny zejména pro aplikace z oblasti plánování, účetnictví a statistiky
• zástupci – Lotus 1-2-3, Quattro, MS EXCEL

 

MS EXCEL

• možnost zadávat primární a sekundární údaje do tabulky
• odkazy a dynamické vzorce
• maticové vzorce
• možnost grafického znázornění údajů
• filtry a databázové operace
• přehledy a souhrny
• kontingenční tabulka a graf
• sledování závislostí a indikace chyb
• spolupráce s jinými aplikacemi

• Excel je takzvaná 3D tabulka (možno přepínat mezi jednotlivými „listy“ programu). Adresa buňky v rámci jednoho sešitu-listu je např. list1!A3 (je nutno jednotlivé listy oddělovat vykřičníkem a apostrofy!)
• Rozlišujeme souvislou a nesouvislou oblast buněk. Nesouvislá oblast buněk se provádí označováním buněk se současným podržením klávesy Ctrl pro každou další nesouvislou řadu.

Příklad souvislé a nesouvislé řady:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• průnik buněk znamená společné prostředí dvou nesouvislých oblastí buněk a spočítá se pomocí vzorce  =suma(A1:B5 A4:D5) mezi zápisy v závorce musí být mezera (průnik)!

 

 

 

 

 

• sjednocení je naopak sloučení obou nesouvislých oblastí a spočítá se pomocí vzorce =suma(A1:B5;A4:D5) (středník tady znamená právě ono sjednocení)
• v Excelu je také možno vytvářet tzv. jmenný seznam (do buněk vypsat jména -> vybrat -> nástroje -> možnosti -> vlastní seznamy -> importovat)

Primární a sekundární údaje

Primární = údaje zadané například z klávesnice (texty, datum…)

Sekundární = výsledky získané vzorci a funkcemi

 

Odkazy a dynamické vzorce

Slovo „dynamické“ znamená, že je možno měnit údaje (primární -> sekundární)

 

Relativní adresa – A3 (mění se všechno ve směru pohybu)

Smíšená adresa – $A3 nebo A$3 (sloupec A buňky se mění, řádek 3 buňky je fixován)

absolutní adresa – $A$3 (zafixován jak sloupec A buňky, tak řádek 3)

 

1.  zaokrouhlování

= zaokrouhlit(číslo;číslice)

 

Př. = zaokrouhlit(A2;2) => v závorce jsou uvedeny dva parametry zaokrouhlení a to „co zaokrouhlujeme a na kolik desetinných míst“  (slovně tedy: číslo z buňky A2 zaokrouhlit na 2 desetinná místa)

 

2.   logická funkce

=KDYŽ(podmínka;ano;ne)

 

Jsou tu uvedeny 3 parametry (1. podmínka, 2. co se má provést když platí, 3. co se má provést když neplatí)

 

 

 

 

 

3.   matematická funkce

•       =SUMIF(oblast;kritérium;součet)

 

 

 

 

 

 

 

•       =COUNTIF(oblast;kritérium) -> „počítej jestliže“ (používá se k zjištění počtů)

Maticové vzorce

• je to jakýkoliv vzorec, který používá jednu nebo více matic buď přímo nebo jako argumenty funkce
• nelze měnit část pole
• výsledkem je jedna hodnota nebo pole hodnot
• !každý vzorec musí být ukončen stisknutím < Ctrl/Shift/Enter > na základě čehož se vygenerují složené závorky (není nutno u skalárního součinu)

1.   jedna hodnota (skalární součin)

=součin.skalární(POLE1;POLE2)

 

2.   pole hodnot

– Před začátkem řešení příkladu je nutné označit pole předpokládaného výsledku. Př.: mám-li vynásobit matici A 2×2 a matici B 2×3, musím označit pole výsledné matice ve velikosti 2×3 viz. matematika)

Příklad označení pole předpokládaného výsledku pro součin dvou matic:

 

 

 

 

 

 

Řešení soustavy rovnic pomocí maticového vzorce:

Př.:  A . x = B

x = A^-1 . B   

 

 

 

Nutno zjistit inverzní matici:

A^-1 {=inverze(POLE)} -> složené závorky <ctrl/Shift/Enter>

Poté  můžu provést součin matic dle předpisu:

{=součin.matic(POLE1;POLE2)}

POLE1 = A^-1

POLE2 = B

(Pokud součin vychází v desetinných číslech, je nutno pro lepší zobrazení výsledné pole hodnot zaokrouhlit na „0“ desetinných míst)

 

 

Součet matic:                         Rozdíl matic:                            Determinant:                    

{=POLE1 + POLE2}            {=POLE1 – POLE2}                {=determinant(POLE)}   

 

Násobení reálným číslem:

{=POLE * B10} (B10 je adresa buňky, do které jsem umístila číslo, kterým chci násobit)

 

Možnost grafického znázornění

• základní pojmy

• datový bod  = hodnota uložená v buňce tabulky
• datová řada = hodnoty uložené ve sloupci nebo řádku

• nutno vybrat správný typ grafu, protože ne každý umí všechny úpravy, které potřebuji
• druhy grafů:

• výsečový (umí znázornit jen jednu datovou řadu a kladné hodnoty)
• prstencový (umí znázornit více datových řad a to i v %)
• spojnicový (znázorňuje průběhy v čase včetně záporných hodnot)
• XY bodový (umí znázornit fce např. y = f(x) )

Pozor na rozdíl mezi spojnicovým a XY bodovým grafem!

Spojnicový graf – na ose X má stupnici pořadovou (ordinální) např. dny, měsíce, …

na ose Y má stupnici proměnnou (kardinální)

XY bodový graf – na obou osách má proměnné. Je určen k zakreslování průběhu fcí.

Filtry a databázové operace

Možnost použít dva druhy filtrů:

 

• automatický filtr (omezené možnosti operací)
• rozšířený filtr (možné operace lze zadávat pomocí kritérií)

Příklad kritérií rozšířeného filtru:

–         kritéria se zapisují se do buňky

 

 

 

Další příklad kritéria:

 

 

 

Kontingenční tabulky

= vícerozměrné křížové tabulky určené pro sumarizaci dat

• je třeba dát pozor na kombinaci
• data můžou být uložena na listu sešitu nebo na několika dalších listech

Indikace chyb

příklady chyb, které se můžou vyskytnout při práci:

 

 

 

 

 

 

 

Spolupráce s jinými aplikacemi            

(příklad MS WORD -> EXCEL)

Dva druhy vložení:

• vložit
• vložit propojení (oboustranný přepis dat. Změna ve zdroji se mi promítne i v cíli)

 

Postup:

• vybrat v jedné z aplikací (Word nebo Excel) danou informaci
• vložit do schránky (Ctrl+C)
• přejít do druhé aplikace (té, kam chci danou informaci vložit)
• úpravy
• vložit jinak
• vložit nebo vložit propojení

Systémy pro kancelářskou práci

• MS-Office (MS-Word, MS-Excel, MS-Access, MS-PowerPoint, MS-PhotoEditor,

MS-FrontPageExpres)