Platební bilance (balance of payment – BP)

0

Veškeré vnější vztahy, které nabývají podobu peněžních, finančních nebo zbožových toků mezi domácí ekonomikou a vnějším světem procházejí platební bilancí. Platební bilance má vazbu s ostatními makroekonomickými veličinami, vzájemně a zpětně se ovlivňují.

Vývoj platební bilance

  • umožňuje krátkodobě predikovat kapacitu trhu země (při deficitu obchodní bilance nebude zájem podporovat dovoz)
  • je indikátorem vývoje měnového kurzu (spojené nádoby – duální úlohy)
  • dlouhodobý deficit může signalizovat zavedení devizové kontroly (například u rozvojových zemí – ale obecně to není dnes časté)
  • nelze ignorovat při tvorbě makroekonomických prognóz a je důležitý pro vývozně či dovozně orientované podniky
  • Platební bilance zachycuje ekonomické transakce se zahraničím (tj. mezi rezidenty a nerezidenty) za určité časové období. Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet a změnu devizových rezerv.
  • Platební bilance je systematický účetní výkaz, který souhrnně zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi rezidenty domácí země a rezidenty ostatních zemí, které se uskutečnily za určité období (zachycuje toky, nikoliv stavy).
  • Ve většině případů se jedná o příliv a odliv deviz (výjimka je například věcný dar)
    • spojení s devizovým kurzem:
      • Příliv deviz jsou kreditní položky (plus; například export zboží)
      • Odliv deviz jsou debetní položky (minus; například import zboží)
    • Z účetního hlediska je platební bilance výrazem zdrojů a užití mezinárodních aktiv
      • musí být účetně vyrovnaná (podvojnost zápisů)

 Struktura platební bilance

Původní struktura Podle IMF (1993) – platnost od roku 1995
Běžný účet Běžný účet
   obchodní bilance    obchodní bilance
   bilance služeb    bilance služeb
   bilance výnosů    bilance výnosů
   jednostranné převody    běžné převody
Kapitálový účet
Kapitálový účet Finanční účet
   přímé investice    přímé investice
   portfoliové investice    portfoliové investice
   ostatní investice    ostatní investice
Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly
Změna devizových rezerv Změna devizových rezerv

 

  • Obchodní bilance + bilance služeb = čisté exporty NX = výkonová bilance
  • Bilance výnosů = čistý příjem z majetku v zahraničí NPI
  • Nově byl definován Kapitálový účet – z jednostranných převodů se vyčlenily transfery kapitálové povahy (transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, vlastnickými právy k základním prostředkům, převody nevýrobních nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv – patenty a licence)
  • Dřívější Kapitálový účet přejmenován na Finanční účet
  • Chyby a Změna devizových rezerv jsou vyrovnávací položky
  • Devizové rezervy = mezinárodní likvidita oficiálních měnových institucí, tj. likvidní devizová aktiva v podobě zásob zlata, volně směnitelných měn (devizy, valuty), státní cenné papíry zahraničních vlád, popřípadě jiná likvidní devizová aktiva = reálné devizové rezervy
  • Potenciální devizové rezervy = možnost čerpání dodatečných zdrojů ve formě úvěrů od zahraničních centrálních bank nebo mezinárodních měnových a finančních institucí (například Mezinárodní měnový fond – IMF)

ČNB zveřejňuje mnoho údajů, analýz a prognóz – snaha o posílení transparentnosti a kredibility vyplývající z režimu inflačního cílování.

Dílčí a kumulativní salda platební bilance

  • Pro potřeby ekonomické teorie:
    • Položky nad čarou (určují saldo)
    • Položky pod čarou (vyrovnávají, financují saldo)
  Dílčí saldo Kumulativní saldo
Běžný účet Obchodní bilance (zboží)
  Bilance služeb Výkonová bilance
  Bilance výnosů
  Běžné převody Běžná bilance
Kapitálový účet
Finanční účet Přímé investice Saldo nedluhového financování
  Portfolio investice
  Ostatní investice
Chyby a opomenutí Saldo celkové bilance
(0=pouze krátkodobá rovnováha)
Změna devizových rezerv Zde musí být 0 vždy

Platební bilance a devizová poptávka a nabídka

Kreditní strana Debetní strana
Export zboží a služeb Import zboží a služeb
Import důchodů Export důchodů
Import transferů Export transferů
Import kapitálu Export kapitálu
Snížení devizových rezerv Zvýšení devizových rezerv
Σ=nabídka deviz (množství nabízených deviz) – ex post Σ=poptávka po devizách (množství poptávaných deviz) – ex post
  • Devizová nabídka = vztah mezi množstvím deviz, kterých se subjekty „chtějí zbavit“ a cenou deviz (tj. měnovým kurzem) – ex ante
  • Devizová poptávka (ex ante) analogicky jako devizová nabídka.
  • Čím bude kurz (cena vyjádřená v korunách) vyšší, tím bude větší zájem o devizy, protože roste export do devizové oblasti a za export získáme devizy, a také prodáváme drahá (tj. zhodnocený) zahraniční finanční aktiva => nabídka deviz roste
  • Čím bude kurz nižší, tím bude větší zájem o devizy jak z titulu poptávky po zahraničním levném zboží (myšleno v domácí měně), tak z titulu poptávky po zahraničních levných finančních aktivech => poptávka po devizách klesá
  • Poznámka:
    • Okamžitá (statická) rovnováha na devizovém trhu nic neříká o udržitelnosti rovnováhy platební bilance.

Zobrazování množství v modelu nabídky a poptávky

Zobrazení množství v modelu nabídky a potávky

Zobrazení množství v modelu nabídky a potávky

  •  Na grafu nabídky a poptávky jsou zobrazovány:
    • nabídka zamýšlená (ex ante)
    • poptávka zamýšlená (ex ante)
    • nabídka realizovaná (ex post)
    • poptávka realizovaná (ex post)
    • Všechny tyto veličiny jsou tokové veličiny.
    • V případě ceny nad úrovní rovnovážné ceny se zamýšlená poptávka (ex ante) rovná realizované poptávce (ex ante) a to se rovná realizované nabídce (ex post), ovšem nerovná se zamýšlená nabídka (ex ante).
    • V případě ceny pod úrovní rovnovážné ceny se zamýšlená nabídka (ex ante) rovná realizované nabídce (ex post), a to se rovná realizované poptávce (ex post), ale nerovná se zamýšlené poptávce (ex ante).
    • V případě ceny rovnovážné se zamýšlená i realizovaná nabídka i poptávka rovnají.

Posuny křivek na devizovém trhu

  • Růst exportu zboží a služeb z tuzemska do zahraničí:

 

Posun křivek na devizovém trhu

Posun křivek na devizovém trhu

Tuzemská měna (CZK) v tomto případě posiluje (apreciuje).

  • Růst importu zboží a služeb ze zahraničí do tuzemska:
Posun křivek na devizovém trhu

Posun křivek na devizovém trhu

Tuzemská měna (CZK) v tomto případě oslabuje (depreciuje).

Růst exportu důchodů/kapitálu z tuzemska do zahraničí vyvolává růst poptávky po EUR.

Růst importu důchodů/kapitálu do tuzemska ze zahraničí vyvolává růst nabídky EUR.

Komparativní statika přizpůsobení devizového trhu

  • Východisko: zvýšení exportu kapitálu z tuzemské ekonomiky do zahraničí.
Přizpůsobení devizového trhu

Přizpůsobení devizového trhu

 

Dojde k depreciaci tuzemské měny (CZK) a obnovení rovnováhy platební bilance.

Vliv spekulací na devizový trh (významné od 70. let 20. století)

Například spekulace na zhodnocení CZK:

Vliv spekulací na devizový trh

Vliv spekulací na devizový trh

  • zvyšuje se poptávka po CZK, neboť spekulanti věří ve zhodnocení CZK
  • spekulanti věřící ve zhodnocení CZK nakupují CZK a CZK skutečně zhodnocuje
  • očekávání se samo naplní
  • realizace zisků a zpětná konverze měn však bude působit opačně
  • Například spekulace na růst domácí úrokové míry:
    • zvýší se poptávka po domácí měně, která přináší očekávané vyšší zhodnocení

Devizové intervence centrálních bank

  • Podle režimu měnového kurzu jsou povinné nebo volitelné (dobrovolné).
  • Intervence mění devizovou poptávku a nabídku
  • Přímé intervence = nákup nebo prodej deviz
  • Nepřímé intervence = na měnový kurz působí centrální banka přes změnu úrokových sazeb, vláda může přes cla, daně, nákupy (ale vlády mají obvykle jiné starosti)
  • Působení intervencí (přímých):
    • okamžitý dopad na měnový kurz se označuje jako primární
    • dopad na peněžní zásobu, úrokové sazby, reálnou produkci, očekávání ekonomických subjektů se označuje jako sekundární

 

Comments are closed.