Kolektivní investování

Kolektivní investování je založeno na myšlence sdružení finančních prostředků a využívání společného postupu při investování za účelem snížení nákladů, diverzifikace a minimalizace rizika a získání přístupů na trhy vyhrazené „velkým investorům“

• Institucionální investoři – osoby spravující velký majetek využívající profesionálních investičních metod (investiční a podílové fondy, penzijní fondy, životní pojišťovny).
• Institucionální investoři vlastní v současné době významné podíly v obchodovaných akciových společnostech (USA 47,7 %, Velká Británie 76,5 %, Francie 39,8 %, Německo 39 % – podle Economic Surveys OECD 1997).
• Kolektivní investování probíhá na kapitálových trzích.

Výhody kolektivního investování

• investor nemusí mít žádné znalosti z investičních teorií
• dochází k diverzifikaci (rozptýlení) rizika
• nižší náklady na operace s aktivy, výhodnější zdanění
• lepší využití informací a moderních technologií
• větší likvidita investovaných prostředků (otevřené podílové fondy)
• zajištění prostředků proti ztrátám z neetických praktik (důsledná regulace subjektů kolektivního investování)

Nevýhody kolektivního investování

• nutnost platit správní poplatky fondům
• malá možnost ovlivnit zaměření investic
• obecná rizika plynoucí z investování na kapitálovém trhu

Subjekty kolektivního investování

• Fondy
  • vystupují a jednají jako zprostředkovatelé, dělí své portfolio na akcie nebo podíly a ty pak prodávají investorům.
• Investiční společnosti
  • skupina investičních profesionálů, kteří zvolí odpovídající skladbu investičních instrumentů ve fondech, odpovídají za obchodování s investičními instrumenty ve fondech, vykonávají další administrativní a organizační činnosti pro fond, inkasují odměnu za svou činnost pro fondy.
• Investiční kluby
  • skupina lidí, kteří se navzájem znají a mají společnou investiční strategii.
• Venture fondy
  • fondy rizikového a rozvojového kapitálu, dlouhodobější horizont (předstartovní, startovní financování, financování počátečního rozvoje, rozvojové financování, záchranné financování, manažerské odkupy).

Rozdělení fondů dle právního postavení

• Otevřené s právní subjektivitou
  • charakter akciových společností, investor se stává akcionářem a svá práva může uplatnit na valné hromadě, typické pro USA, Velkou Británii, Francii…; v České republice investiční fondy.
• Otevřené bez právní subjektivity
  • spravované investičních společností, oddělující majetek fondu od svého majetku a majetku dalších fondů, investor je podílníkem bez hlasovacích práv, má právo zpětného odkupu podílů; některé fondy francouzské a lucemburské, v České republice podílové fondy uzavřené.
• Uzavřené
  • omezený počet emitovaných cenných papírů, investoři nemají právo zpětného odkupu, na trzích jsou tyto fondy obvykle méně likvidní než otevřené, vhodné pro dlouhodobé investice a speciální fondy (garantované portfolio, derivátové fondy…), v České republice uzavřené podílové fondy.

Rozdělení fondů podle skladby portfolia

• fondy cenných papírů
  • fondy peněžního trhu (termínované vklady, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, krátkodobé dluhopisy)
  • fondy dluhopisové konzervativní nebo high-yield funds (investující do junk dluhopisů)
  • fondy akciové růstové nebo dividendové
• fondy smíšené
• fondy fondů
• speciální fondy

Rozdělení fondů podle vztahu investiční strategie a srovnávacího indexu

• Indexované fondy strategie kup a drž
• Pasivní fondy vychází ze strategie efektivního chování trhů
  • technika cost averaging – nakupuje se po malých množstvích pravidelně
  • pyramidové techniky – množství investovaných finančních prostředků do aktiv je nepřímo úměrné jejich ceně
  • modelové investování – anticyklická politika – nakupuje se, když akcie poklesnou; prodává se, když akcie vzrostou; agresivní část portfolia je zajišťována defenzivní částí obsahující dluhopisy a peněžními prostředky
  • garantované fondy – zajišťují se akcie v portfoliu deriváty
• Aktivní fondy vychází ze strategie neefektivního chování trhu, investují na základě finanční analýzy.

 Teorie efektivního chování trhu předpokládá, že všechny dostupné informace jsou již obsažené v cenách.

Měření výkonnosti fondů

• Jednoduché metody měření výkonnosti:

• kde r_f je výnosnost fondu, NAV_R je odkupní cena (nebo tržní cena) na konci roku, D  jsou vyplacené dividendy a NAV_B  je prodejní cena (nebo tržní cena) na začátku roku.
• Moderní metody měření výkonnosti fondu založené na výnosu:
  • ER = TPR – RF
• kde ER  je dodatečná výnosová míra, TPR  je celková výnosová míra portfolia, RF  je výnosová míra státních pokladničních poukázek.

Výnosově-rizikové metody:

• Sharpův index (1966):

• Treynorův index (1965):

• citlivost výnosové míry portfolia na výnosovou míru trhu:

• metoda Jensena (1968)
  • TPR – RF = α + β (RM – RF)
  • je založena na modelu přímky trhu cenných papírů SML , kde α = RF(1 – β)

Vývoj kolektivního investování

• 1822 – belgická firma Société de Belqiue
• léta 19. století – investiční trusty (charakter uzavřených fond) ve Velké Británii
• 1924 – první otevřený podílový fond Massachusetts Investors Trust of Boston
• 1940 – zákon o investičních společnostech v USA (Incest Company Act – ICA)
• léta 20. století – akciové fondy v Evropě a USA
• léta 20. století – stagnace na kapitálových trzích – vznik a rozvoj fondů peněžního trhu
• léta 20. století – prudká akcelerace objemu spravovaného majetku ve fondech v USA
• v Evropě dochází k výraznému nárůstu až v  letech

Kolektivní investování v EU

• Směrnice Rady ES z roku 1985 o koordinaci zákonů vztahujících se k otevřeným podílovým fondům
• fondy investující v souladu se Směrnicí – UCITS (Undertaking for Collective Investment in Transfarable Securities) a non-UCITS fondy
• od roku 2004 je problematika kolektivního investování součástí agendy ESC (European Securities Committee) – Evropský výbor pro cenné papíry
• cíl – otevřené podílové fondy, které splní podmínky UCITS, mohou působit v celé EU

Historie kolektivního investování v České republice

• Korunové podílové fondy velkých bank (1990 – 1991)
  • 1990 – 1991 – První investiční (PIAS) Investiční banky, Investiční kapitálová společnost KB (IKS), OB Incest, Spořitelní investiční (SIS) => korunové podílové fondy uzavřeného typu
  • 1991 – Ministerstvo financí udělilo licenci 430 investičním privatizačním fondům
• Kuponová privatizace a její důsledky (1992 – 1999)
  • 1992 – I. vlna kuponové privatizace – Harvardské investiční fondy (HC&C) slibují 10.350,00 Kč za jednu kuponovou knížku
  • zúčastnilo se 5,9 mil. obyvatel České republiky
  • investiční fondy získaly 72 % z celkového počtu bodů – SIS (11,1 %), PIAS (8,5 %), HC&C (7,5 %), VÚB (5,8 %), IKS KB (5,4 %), KIS (3,9 %), samostatně investující DIKové (28,6 %)
  • 1993 – 1994 – představitelé investičních fondů ovládají představenstva a dozorčí rady privatizovaných podniků
  • většina investičních fondů uvedla své akcie na sekundárním trhu až v roce 1994
  • 1994 – II. vlna kupónové privatizace (zúčastnilo se 6,2 mil. obyvatel České republiky)
  • investiční fondy získaly 63,5 % z celkového počtu bodů – A-Invest (5 %), Expandia (4,9 %), OB Incest (3,2 %), KIS (3,0 %), samostatně investující DIKové (36,2 %)
  • struktura fondů byla nevýhodná pro investory – 40 % fondy investiční, 38 % fondy podílové uzavřené, 22 % fondy podílové otevřené
  • 1995 – „třetí vlna kupónové privatizace“, společnost Motoinvest, nepřátelské převzetí některých fondů
  • 1996 – první krize v kolektivním investování – přeměna investičních fondů na holdingy (cca 100 investičních fondů) => podlomení důvěry v kolektivní investování a v kapitálové trhy v České republice
  • 1997 – po novelizaci zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která ztížila přeměnu investičních fondů na holdingy došlo k dočasné stabilizaci trhu
  • 1998 – druhá krize způsobená poklesem českého kapitálového trhu
  • 1998 – vznik Komise pro cenné papíry, novelizace zákona o investičních fondech a investičních společnostech, začátek růstu otevřených podílových fondů
• Tříbení trhu (1999 – 2002)
  • 1999 – přelicencování subjektů kolektivního investování Komisí
  • pokles počtu investičních společností ze 112 (1998) na 31 (1999)
  • nárůst majetku otevřených podílových fondů korunových – nově vytvořené fondy
  • dochází ke snižování průměrného diskontu z 40 až 70 % (1997) na cca 14 % (2002)
• Otevřené podílové fondy (2002)
  • vznik přeměnou z privatizačních fondů nebo jako korunové fondy
  • zvýšení transparentnosti trhů
  • vklad do fondů je v České republice stále velmi nízký (14x nižší než ve Finsku, 100x nižší než ve Francii) => segment otevřených podílových fondů má velký růstový potenciál

Dopad kupónové privatizace na kolektivní investování

• nestandardní proces vzniku
• rychlý rozvoj správcovských investičních společností
• kupónová privatizace byla reklama zdarma
• úzké portfolio pro investory (mohli vybírat pouze z akcií zařazených do privatizace)
• nutnost investovat maximum bodů vedla k nákupu jakýchkoliv akcií
• investoři neinvestovali peníze, ale body
• vznikly především uzavřené fondy
• část fondů se přeměnila na běžné společnosti bez regulace
• správcovské společnosti uplatňovaly akcionářský přístup
• nedostatečná ochrana minoritních akcionářů a neúčinný státní dozor
• jakmile velké firmy získaly rozhodující podíl v uzavřených podílových fondech, začala kampaň za otevírání, aby mohly legálně inkasovat diskont
• neznámější příklady oklamání investorů:
  • Harvardské fondy (připravil akcionáře a podílníky cca o 20 miliard Kč)
  • S. Fondy (přímý výběr hotovosti ve výši 1,25 miliard Kč)
  • A-Invest (fond Agrobanky, později Motoinvest)
  • ČNIS (Česká národní investiční společnost) – korunový fond, akcionáři dostanou maximálně desetinu vložených prostředků

Kolektivní investování v České republice – zákon o kolektivním investování (189/2004 Sb.)

• nahradil původní zákon o investičních společnostech a investičních fondech z roku 1992
• definuje pojmy investiční fond a podílový fond, uzavřený a otevřený, investiční společnost
• postavení a funkce depozitáře
• kolektivní investování standardního fondu
• kolektivní investování speciálního fondu
• povolení k činnosti a pravidla investičních společností a fondů
• informační povinnost fondu
• zrušení, přeměna investiční společnosti a investičního fondu a podílového fondu
• státní dozor

Depozitář fondu kolektivního investování

• eviduje majetek fondu a kontroluje, zda fond nakládá v souladu se zákonem a statutem
• depozitářem je banka
• činnost vykonává depozitář na základě smlouvy
• depozitář odpovídá akcionářům nebo podílníkům za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře

Penzijní fondy

• v současné době funguje na trhu 11 penzijních fondů
• objem finančních prostředků spravovaných penzijními fondy je cca 114 mld. CZK
• penzijní fondy investují především do domácích dluhopisů (66 %), zahraničních dluhopisů (7 %), pokladničních poukázek (10 %), domácích akcií a podílových listů (4 %), zahraničních akcií (3 %)