Základní veličiny makroekonomie, účetnictví národního důchodu

Agregátní výdaje, reálný produkt, reálný důchod

Domácnosti obdrží reálný důchod (Y), který se následně přemění v agregátní výdaje (E). Tyto jsou firmami přeměněny v reálný produkt (Q). Firmy realizují svoji produkci a platí domácnostem za výrobní faktory důchodem (Y).

Robertsonovské zpoždění = zpoždění mezi získáním důchodu a jeho vydáním. (Et ~ Yt-1)
Lundbergerovské zpoždění = zpoždění mezi vydáním důchodu a produkcí. (Qt ~ Et-1)
Zpoždění produkce-důchod = zpoždění mezi příjmy firem z realizované produkce a výplatou důchodů.
Toto zpoždění je zanedbatelné.

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický výkon se váže ke čtyřem cílům stabilizační politiky (produkt, zaměstnanost, cenová hladina a platební bilance).

Makroekonomický výstup je úroveň daného produktu.

V jednoduchém makroekonomickém koloběhu vzniká nebezpečí duplicit z důvodu existence meziproduktů, z tohoto důvodu se zavádí pojem „přidaná hodnota“ (VA). VA = hodnota výstupu – hodnota vstupu. Celkové tržby (cena výstupů) jsou v tomto případě 6.000,00, což je „hrubá produkce“.

Přidaná hodnota v České republice v roce 2008 není nijak závratná, neboť platí přibližně, že ze 4 dolarů zisku 1 dolar plyne tam, kde se automobily vyrábí, a 3 dolary tam, kde se vyvíjí.

Stacionární ekonomika

Na následujícím diagramu je zachycen jednoduchý makroekonomický koloběh stacionární ekonomiky, kdy na severní polovině jsou zachyceny veličiny typu produkt (C – consumption) a na jižní polovině veličiny typu důchod (Y). V tomto jednoduchém případě platí, že Y=C.
Měřit lze pomocí plateb (ne pomocí kusů produktů). Platí, že platby za poskytnuté výrobní faktory = platby za poskytnuté výrobky a služby.

Evoluční ekonomika

Model evoluční ekonomiky v podstatě vychází z modelu předchozího, který je navíc doplněn o investice, které jsou hrazeny z úspor (transfer přes finanční trhy – viz následující diagram.). Úspory je ta část důchodu, která nebyla vynaložena na spotřebu. Hrubé investice (IG) sestávají z investic do zásob a investic do fixního kapitálu (a také do bytové výstavby). Hrubé investice se navíc skládají z investic čistých (IN) a investic restitučních (obnovovacích, tzn. amortizace – odpisy, IR).
Jestliže platí, že E = Y a zároveň platí E = C + I a Y = C + S, pak platí I = S.
E = agregátní výdaje, Y = důchod, C = spotřeba, I = investice, S = úspory.
Poznámka: Nesoulad mezi výší úspor domácností a výší investic může být zdrojem nestability v ekonomice.

Čtyřsektorový model ekonomiky je třísektorový model doplněný zahraničím (export a import – platby jsou opačně).
YD = disponibilní důchod (disposable income) = Y (důchod za výrobní faktor) + TR (transfery) – TA (taxes – daně), tedy YD = Y + TR – TA.

Hrubý domácní produkt (GDP), hrubý národní produkt (GNP)

Hrubý domácí produkt je souhrn veškeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za jeden rok, vyjádřené v tržních cenách.

Hrubý národní produkt je souhrn veškeré finální produkce vyprodukované výrobními faktory v držení občanů dané země za jeden rok, vyjádřené v tržních cenách.

Metody měření hrubého domácího produktu

výdajová metoda (produktová, spotřební): GDP = C + I_G + G + NX

NX = čistý export (export – import; tedy X – M), C = spotřeba (consumption), I_G = hrubé domácí soukromé investice, G = výdaje vlády na nákup výrobků a služeb

důchodová metoda (příjmová, nákladová): DI = w + i + r + s + z

DI = domácí důchod (domestic income), w = hrubé mzdy, i = čisté úroky (přijaté – zaplacené úroky), r = renty, s = příjmy ze samozaměstnávání, z = zisk

produktová metoda (odvětvová, výrobní, produkční): GDP = Σ VA
GDP je sumou hodnot přidaných zpracováním (VA = value added = přidaná hodnota)

Hrubý domácí produkt v tržních cenách (Market Prices) = GDP_MP = GDP_FC + T_N

Hrubý domácí produkt v cenách výrobních faktorů (Factor Costs) = GDP_FC = GDP_MP – T_N

T_N = nepřímé daně (Taxes iNdirect); platí GDP_FC = DI + a

Výdajovou metodou vychází GDP v tržních cenách. Důchodovou a produktovou metodou vychází GDP v cenách výrobních faktorů.

Hrubý (GDP) a čistý domácí produkt (NDP)

Hrubý domácí produkt = čistý domácí produkt + amortizace (obnovovací investice)
(I_G = hrubé domácí soukromé investice – tedy včetně amortizace).

GDP – a = NDP
To platí i pro veličiny typu důchod:

GDP = GDP_MP = DI + a + T_N DI = w + i + r + s + z

GDP = GDP_MP = w + i + r + s + z + a + T_N

Hrubý národní produkt (GNP)

GNP = GDP + NPI

NPI = čistý příjem z majetku v zahraničí (net property income from abroad)

Pro danou zemi sestává NPI z odlivu důchodů z vlastnictví aktiv X_F1 (zahraniční akcionáři) a přílivu důchodů z vlastnictví aktiv M_F1 (občané pracující v zahraničí, investující v zahraničí).

NPI_CR je záporný.

Ve statistikách se obvykle uvádí hrubý domácí produkt v tržních cenách, neboť je nejsnadněji zjistitelný, je obtížné vyjádřit amortizaci a navíc je to tak zvykem v Evropské unii.

Národní, osobní a disponibilní důchod

GNP_MP – T_N = GNP_FC

GNP_FC – a = NNP_FC = NI (národní důchod) NI = DI + NPI

GNP_MP = w + i + r + s + z + NPI + a + T_N

Národní důchod NI

– daně ze zisku podniků (korporací)

– příspěvky na sociální a zdravotní pojištění

– nerozdělené zisky podniků

+ transferové platby (placeny zpravidla státem)

= osobní důchod (PI)

– osobní daně

= disponibilní osobní důchod (DPI)

Měření produktu v čase, nominální a reálný produkt

Hrubý domácí produkt nominální je souhrn veškeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za jeden rok, vyjádřené v běžných tržních cenách.

Běžné ceny jsou ceny běžného období (například roku 2008).

Hrubý domácí produkt reálný je souhrn veškeré finální produkce vyprodukované v dané zemi za jeden rok, vyjádřené ve stálých tržních cenách.

Implicitní cenový deflátor (IPD)

IPD = (GDP_NOM / GDP_REAL)*100 => GDP_REAL = (GDP_NOM / IPD)*100

IPD = (ΣQ₁P₁ / ΣQ₁P₀)*100

Index spotřebitelských cen (CPI)

CPI = (ΣQ₀P₁ / ΣQ₀P₀)*100 (CPI = consumer prices index)

Příklad zkreslení údajů o produktu

Za komunistického režimu v ČSSR bylo zvykem měřit úroveň produktu pomocí „hrubé produkce“ (tzn. součet výstupů všech podniků na území státu). Hrubou produkci lze navýšit uměle rozdělením velkých podniků v menší, kdy s HDP se nic nestane.

Hrubá produkce = 18.000; HDP = 10.000

Hrubá produkce = 21.000; HDP = 10.000, ačkoliv se HDP nezměnil, hrubá produkce vzrostla (což byl princip „socialistických reforem“).

Hrubá produkce má tedy nulovou vypovídací schopnost.

Čistý ekonomický blahobyt (NEW – net economic welfare)

Ani GDP není ideálním ukazatelem ekonomické výkonnosti, neboť jeho vypovídací schopnost je taktéž omezená.

Hrubý domácí produkt na rozdíl od čistého ekonomického blahobytu nezobrazuje:

netržní produkci (hlídání dětí matkou, pokud si najme chůvu, zobrazí se tato skutečnost v HDP dvakrát – jednou – matka pracuje, podruhé – chůva dostane zaplaceno; HDP dále nezobrazuje platy učitelů, soudců, nemocničních lékařů)
podzemní (stínová) ekonomika:
- černá ekonomika (nelegální – obchod se zbraněmi, narkotiky, prostituce…, černá ekonomika se nikde nezobrazuje)
- šedá ekonomika (legální, ale nezdaněné – částečně zobrazeno i v HDP)
volný čas (Jihokorejci pracují 60 hodin týdně)
kvalita zboží a služeb
škody na životním prostředí

Problémy mezinárodního srovnávání GDP

Hlavní metody mezinárodních srovnávání

metoda tržních směnných kursů
metoda parity kupní síly
metoda globálních fyzických ukazatelů

Mezinárodní srovnávání reálného GDP vyžaduje splnění tří podmínek:

stejné vymezení GDP (většina zemí používá normy SNA 1993 nebo ESA 1995)
vyjádření ve stejné měně (systém přepočtu přes měnový kurs – ČR podceněna)
srovnatelnost cenové úrovně

Pro mezinárodní srovnávání se využívá ekonomická síla (celková výše HDP vypočtená dle zvolených metod) a ekonomická úroveň (výše HDP na obyvatele – per capita). HDP na hlavu je nejvyšší v Lucembursku.

Metoda tržních směnných kursů

Metoda tržních směnných kursů je jednoduchá, ale nepřesná (v různých zemích jsou totiž různé cenové hladiny – ve vztahu k výdajům za jídlo a benzín jsou výdaje na bydlení v USA vyšší než v České republice).

Metoda parity kupní síly

Metoda parity kupní síly počítá již s určitou diferencí cenových hladin jednotlivých zemí. Parita kupní síly = cena spotřebitelského koše země A / cena spotřebitelského koše země B, tedy PPP = P_A / P_B.

Příklad:

Boty – v Německu stojí 100 EUR, v České republice 3.000,00 Kč
Kurs CZK/EUR = 40,00

Nakoupím tedy v České republice jeden pár bot za 3.000,00 Kč, prodám jej v SRN za 100 EUR. 100 EUR směním dle kursu za 4.000,00 Kč. Na jednom páru bot je tedy zisk 1.000,00 Kč => proto roste vývoz bot z České republiky do Německa („arbitráže“). Roste tedy poptávka po CZK a roste nabídka EUR, koruna tedy posiluje. Kurs se (za jinak stejných podmínek) zastaví na 30,00 CZK/EUR (ER_Kč/EUR = P_CZ/P_D = 3.000/100 = 30).

Používá se také Big Mac Index (časopis The Economist):

V ČR stojí Big Mac 56,28 Kč, v USA 2,49 USD = cca 22,6 CZK/USD

Při kursu 34 CZK/USD americký turista v Praze koupí 1,5 Big Macu (2,49 x 34 / 56,28), český turista v USA za 56,28 Kč koupí 0,66 Big Macu (56,28 / 34 / 2,49). Koruna je tedy vůči USD podhodnocena o 33 % (((34-22,6)/34) x 100).

Odchylka měnových kursů od parity kupní síly:

existence neobchodovatelných statků (taxislužba, městská doprava, služby kadeřnictví…)
náklady arbitráže (dopravní náklady, náklady na pojištění…)
obchodně politické překážky (cla, legislativní omezení…)

Z parity kupní síly (PPP; purchasing power parity) a měnových kursů (ER; exchange rate) lze vypočítat dva koeficienty, které jsou z analytického hlediska významné:

index cenové úrovně (CPL; comparative price level) = CPL = PPP / ER
odchylka měnového kursu od parity kupní síly (ERDI; exchange rate deviation index) = ERDI = ER / PPP

CPL = 1 / ERDI

Metoda globálních fyzických ukazatelů

Úroveň důchodu a produktu v jednotlivých ekonomikách je v korelací s úrovní spotřeby různých výrobků a služeb, které mohou být vyjádřeny ve fyzických (nepeněžních) jednotkách:

celková spotřeba elektřiny
zaměstnanost v zemědělství
počet přepravených cestujících v letecké dopravě
počet vědců a inženýrů
výdaje na školství a vědu
dětská úmrtnost
počet telefonů na 1000 obyvatel…

Z těchto údajů se vytvoří vážený průměr – jedná se o relativně přesnou metodu, avšak pracnou.

Měření ekonomického výstupu

Simon Alexander Kuznets (1901 – 1985)

Nobelova cena (1971) za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje.

Richard Stone (1913 – 1991)

Nobelova cena (1984) za fundamentální přínosy v oblasti soustav národních účtů a značné zdokonalení základů pro empirickou ekonomickou analýzu.